Člověk v hmotné nouzi neplatí regulační poplatky!!!!

Lékárna a Romové

„Šok v lékárně. Do minulého týdne jsem to netušil, ale romové nemusí platit za léky. Byl jsem v lékárně na Národní koupit dětem kapky na kašel a do nosu atd. Přede mnou byla menšina, vybrali si léky a pak vytáhli papír ze sociálky, lékárnice ho potvrdila a odešli. Ptal jsem se, co to bylo a ona mi sdělila, že jsou sociálně slabí, tak jim stát platí léky. Málem to se mnou seklo, zaplatil jsem 400 Kč a naštvaný šel domů. Pracuji, platím SP, ZP, daně – a to všechno na ně a jim podobné !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!“

I včetně zjitřených emocí se může jednat o reálný příklad. To, že někdo může dostat léky zcela bezplatně, však platí pouze za dodržení dvou podmínek – člověk vyzvedávající léky musí pobírat dávky v hmotné nouzi a zároveň vydávané léky musí být plně hrazeny ze zdravotního pojištění (nesmí na nich být žádný doplatek). Zákon o veřejném zdravotním pojištění totiž vyjmenovává situace, kdy se neplatí regulační poplatek ve výši 30 korun a sem patří (vedle třeba léčby infekčního onemocnění) právě situace, kdy pobíráte dávky v hmotné nouzi.

„V situaci popsané v e-mailu v lékárně byly pacientům vydávány léčivé přípravky plně hrazené ze zdravotního pojištění a na základě předloženého potvrzení o hmotné nouzi neplatili regulační poplatek, a tak vznikl dojem, že mají „všechno zadarmo“,“ shrnul pro server Měšec.cz mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.

„Papírem ze sociálky“ je myšleno potvrzení o dávce v hmotné nouzi, které nesmí být starší 30 dnů.

Zákon ale osvobozuje ve zmíněných příkladech jen od povinnosti placení regulačního poplatku. „V případě, že by lidem pobírajícím dávky v hmotné nouzi byly vydávány léčivé přípravky s doplatkem, museli by tento doplatek zaplatit a opět by neplatili regulační poplatek,“ uzavřel Vlastimil Sršeň.

Kdo nikdy nepracoval, nemá nárok na důchod

Starobní důchody – Zvýhodnění Romů

„Přeposílám státem dost utajovaný fakt. “

„V posledních dnech byly Česká i Slovenská republika označeny vysokou komisařkou OSN pro lidská práva za země, kde dochází k diskriminaci Romů. K této kritice lze uvést jeden příklad, který tomuto tvrzení odporuje a týká se starobních důchodů Romů.“

„Zatímco pracující člověk, který vydělává v průměru 15 000 Kč měsíčně (a těch je většina), obdrží starobní důchod vypočtený z této částky, Rom, byť celý život nepracoval a do sociálního systému nevložil ani jednu korunu a živil ho stát z různých sociálních dávek, tak tento „diskriminovaný“ spoluobčan obdrží starobní důchod vypočítaný z průměrného platu v ČR, a to je, vážení, 24 000 Kč měsíčně.“

„Tak kdo je tady skutečně diskriminován? Majoritní většina, nebo naši romští spoluobčané, byť jsou v menšině!“

Tento mail je již staršího data a jeho rozšíření kulminovalo zhruba před rokem, kdy se k němu v oficiální (zamítavé) tiskové zprávě vyjádřilo ministerstvo práce a sociálních věcí.

„Zpráva je samozřejmě nepravdivá,“ začíná své vyjádření mluvčí České správy sociálního zabezpečení Pavel Gejdoš. Pro vznik nároku na starobní důchod jsou totiž stanoveny dvě základní podmínky, které je nutno splnit současně. Jedná se o dosažení určité věkové hranice a získání potřebné doby pojištění.

Pokud není splněna potřebná doba pojištění, o čemž mail mluví, když říká, že „Rom celý život nepracoval a do sociálního systému nevložil ani korunu“, nemohou žadatelé starobní důchod dostat.

„Člověku, který dlouhodobě (po převážnou část svého života) nepracuje a pouze pobírá sociální dávky (míněny například dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky státní sociální podpory, apod.), nemůže vlastně nárok na tento důchod vzniknout, neboť nezískal potřebnou dobu pojištění, která je nejméně 26 let (do budoucna až 35 – každý nový kalendářní rok stoupá o jeden rok),“